Právo na obhajobu a právní pomoc

Každý občan má právo na ochranu při porušení nebo ohrožení svých práv či oprávněných zájmů a podle čl. 56 bulharské Ústavy může předstoupit s advokátem před státní instituce. Podle čl. 24 odst. 1 bodu 3 zákona o advokacii zahrnuje právní praxe zastoupení a ochranu před soudními a správními orgány a při jednání s fyzickými a právnickými osobami.

Účinný přístup k obhájci a důvěrnost vztahu advokáta a klienta požívají ústavní ochrany a ochrany podle Úmluvy. Procesní úpravy a omezení je třeba posoudit podle použitelného práva s ohledem na podstatu práva, nezbytnost, přiměřenost a odpovídající záruky. Rozhodnutí o odlišných právních otázkách nelze považovat za všeobecný zákaz regulace advokátní praxe.

Judikatura a rozhodnuté otázky

• Rozhodnutí Ústavního soudu č. 15 ze dne 28. září 1993, věc č. 17/1993 a rozhodnutí č. 3 ze dne 17. května 1994, věc č. 1/1994 řeší význam a obecný rozsah ústavního práva na ochranu.
• Usnesení Ústavního soudu č. 1 ze dne 30. března 2021, věc č. 2/2021 se týká přípustnosti návrhu souvisejícího s právními předpisy proti praní peněz; není meritorním rozhodnutím prohlašujícím příslušné povinnosti za protiústavní.
• Rozhodnutí Ústavního soudu č. 6 ze dne 5. června 2025, věc č. 28/2024 prohlašuje čl. 120 odst. 2 zákoníku sociálního pojištění za protiústavní ve vztahu k nákladům odměny advokáta při správním odvolání; nerozhoduje všechny otázky přístupu k advokátovi.
• Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 2735 ze dne 18. března 2025, správní věc č. 8239/2024, osmý senát, potvrzené rozhodnutím č. 7943 ze dne 16. července 2025, správní věc č. 4496/2025, pětičlenný senát prvního kolegia, ruší čl. 64 odst. 3 prováděcích předpisů zákona o opatřeních proti praní peněz týkající se prohlášení o použití jednotných vnitřních pravidel. Tato rozhodnutí neruší veškeré povinnosti podle tohoto zákona ani nevyjímají každou činnost advokáta.
• Iliya Stefanov proti Bulharsku, 22. května 2008, stížnost č. 65755/01 a Petri Sallinen a další proti Finsku, 27. září 2005, stížnost č. 50882/99 se týkají profesní mlčenlivosti a zákonných a procesních záruk požadovaných při prohlídkách a zajištění; porušení čl. 8 byla shledána za konkrétních skutkových okolností.
• Michaud proti Francii, 6. prosince 2012, stížnost č. 12323/11 bylo shledáno že nedošlo k porušení čl. 8. Soud považoval konkrétní francouzský režim za přiměřený kvůli omezenému rozsahu, výjimkám chránícím obhajobu a právní rady a zprostředkující roli předsedy advokátní komory při oznamování podezření. Rozhodnutí nestanoví absolutní zákaz povinností advokátů proti praní peněz.

Právní základ: Čl. 24, 33–34 a 45 zákona o advokacii.