Trestní obhajoba
Advokát

Zadržení podle čl. 72 zákona o Ministerstvu vnitra nesmí přesáhnout 24 hodin. Osoba musí být propuštěna dříve, pokud důvody pominou. Každé zbavení svobody po této době vyžaduje samostatný právní základ a příslušné rozhodnutí kompetentního orgánu.

Samotné vznesení obvinění neprodlužuje policejní zadržení. Příkaz státního zástupce k zadržení až na 72 hodin podle čl. 64 odst. 2 trestního řádu je samostatným opatřením k předvedení obviněného před soud s návrhem na vazbu; není automatický.

Právo na obhajobu vzniká ihned při zadržení nebo skutečném omezení svobody pohybu.

Právní základ: Čl. 72–74 zákona o Ministerstvu vnitra; Čl. 64 odst. 2 trestního řádu.

OBVINĚNÝ je osoba formálně uvedená do tohoto procesního postavení za podmínek a postupem stanoveným v čl. 54 trestního řádu. V přípravném řízení upravuje vznesení obvinění čl. 219. V soudní fázi má osoba, proti níž je obvinění projednáváno, postavení obžalovaného.

Právo na obhajobu — ihned.

OBŽALOVANÝ je osoba, proti níž se obvinění projednává v soudní fázi. Soudní řízení lze zahájit obžalobou podanou státním zástupcem nebo u soukromě stíhaných trestných činů žalobou poškozeného. Toto postavení se tedy neomezuje na věci zahájené veřejnou obžalobou.

Právo na obhajobu — ihned.

Svědek se musí dostavit při řádném předvolání a pravdivě vypovídat, pokud zákon nedovoluje odmítnutí. Mezi hlavní práva patří:

• Odmítnout výpověď za okolností stanovených v čl. 119 a odmítnout odpověď na otázky, které by mohly trestně usvědčovat svědka nebo příbuzné uvedené v čl. 121 odst. 1 trestního řádu. Každý svědek nemá bezpodmínečné právo odmítnout veškerou výpověď.
• Účastnit se výslechu s advokátem a radit se s ním podle čl. 122 odst. 2. Nepřítomnost advokáta bez řádného důvodu nebrání výslechu.
• Používat vlastní poznámky o číslech, datech a jiných informacích relevantních pro výpověď; získat náhradu za ztracený pracovní den a úhradu výdajů; a žádat zrušení úkonů porušujících práva a oprávněné zájmy svědka podle čl. 122 odst. 1.
• Být vyslechnut v místě pobytu, pokud nemoc nebo postižení brání dostavení, podle čl. 120 odst. 2. Výslech na soudní dožádání nebo videopřenosem není bezpodmínečnou možností závislou jen na vůli svědka.
• Získat ochranná opatření při dostatečných důvodech pro zjištění skutečného nebezpečí, na žádost svědka nebo s jeho souhlasem, podle čl. 123; a využívat zákonné prostředky nápravy proti opatřením zasahujícím svědka.

O právní pomoc lze požádat již při obdržení předvolání. Použitelná práva a případné dovolené odmítnutí výpovědi závisí na procesním postavení osoby a konkrétní otázce.

Právní základ: Čl. 119–123 trestního řádu.

Začne-li svědek při výslechu vypovídat proti sobě, musí orgán výslech zastavit a vysvětlit práva podle čl. 139 odst. 7. Další záruky zahrnují přístup k obhájci, právní pomoc a tlumočení při splnění příslušných podmínek; odpovídající pravidla platí pro konfrontace podle čl. 143 odst. 6–10.

Právní základ: Čl. 139 odst. 7–11 a čl. 143 odst. 6–10 trestního řádu.

Poškozený je fyzická osoba, která v důsledku trestného činu utrpěla majetkovou nebo nemajetkovou újmu. V soudním řízení se může připojit jako soukromý žalobce při veřejné obžalobě nebo žalobce z občanskoprávního nároku či v obou postaveních.

Poškozená právnická osoba je organizace, která v důsledku trestného činu utrpěla majetkovou újmu. V soudním řízení se může připojit jako žalobce z občanskoprávního nároku.

Právo na obhajobu — ihned.

Poškozený, který utrpěl majetkovou nebo nemajetkovou újmu trestným činem stíhaným z veřejné obžaloby, má právo účastnit se soudního řízení jako soukromý žalobce.

Právo na právní pomoc v každé fázi soudního řízení.

Poškozený trestným činem stíhaným na jeho soukromou žalobu může před soudem podat a podporovat žalobu jako soukromý žalobce.

Právo na právní pomoc v každé fázi soudního řízení.

Poškozený nebo jeho dědicové a právnické osoby, které utrpěly újmu trestným činem, mohou v trestním soudním řízení uplatnit občanskoprávní nárok na náhradu škody a připojit se k řízení jako žalobci z tohoto nároku.

Právo na právní pomoc v každé fázi soudního řízení.

Osoby jiné než obžalovaný, proti nimž byl uplatněn občanskoprávní nárok, se účastní soudního řízení jako žalovaní z tohoto nároku.

Právo na právní pomoc v každé fázi soudního řízení.

Právo na obhajobu — ihned po uložení procesního donucovacího opatření.

Právo na právní obhajobu — ihned po uložení povinného správního opatření.

Právo na právní obhajobu — ihned po uložení povinného správního opatření.

Odepření vstupu podle čl. 14 Schengenského hraničního kodexu je individuální odůvodněné rozhodnutí oznámené dotčené osobě a podléhající příslušnému odvolacímu postupu. Není totožné se samostatným zákazem vstupu a pobytu. Údaje o odepření se vkládají do EES jen tehdy, pokud osoba a situace na hranici spadají do působnosti tohoto systému.

O právní pomoc lze požádat již při odepření vstupu; při skutečném zadržení se uplatní také záruky proti nezákonnému zbavení svobody.

Právo na právní pomoc — ihned po oznámení odmítnutí nebo jiném zjištění, že k němu došlo.

Obhajoba, právní pomoc a zastoupení při žádostech o azyl, status nebo dočasnou ochranu v Bulharsku. Pomoc v souvislosti s povinnými správními opatřeními: umístěním ve zvláštním zařízení pro dočasné ubytování cizinců, zadržením podle zákona o Ministerstvu vnitra nebo umístěním v tranzitní zóně či zadržovacím zařízení na hraničním přechodu.

Právo na obhajobu — ihned.

Právo na obhajobu — ihned od prvního procesního úkonu vůči osobě v souvislosti s návrhem na povinná léčebná opatření podle čl. 89 trestního zákoníku, včetně nuceného předvedení, zadržení, předvolání nebo ustanovení či výslechu znalce z oboru soudní psychiatrie; v každém případě nejpozději při podání návrhu státního zástupce podle čl. 427 trestního řádu.

Právo na obhajobu — ihned od prvního státního úkonu zasahujícího do práv nebo omezujícího svobodu pohybu, včetně dočasného umístění podle čl. 154 zákona o zdraví; v každém případě nejpozději při návrhu státního zástupce nebo prvním předvolání podle čl. 157–158 zákona o zdraví.

→ Řízení po požití alkoholu nebo drog: základní trestný čin podle čl. 343b odst. 1 bulharského trestního zákoníku vyžaduje koncentraci alkoholu v krvi nad 1,2‰, zjištěnou předepsaným postupem. Čl. 343b odst. 2 samostatně upravuje řízení s koncentrací nad 0,5‰ po pravomocném odsouzení za trestný čin podle odst. 1. Řízení po požití drog nebo jejich analogů zjištěné předepsaným postupem upravují odst. 3 a 4.

→ Odmítnutí testu: trestní odpovědnost vyžaduje zvláštní podmínky čl. 343b odst. 6 — řízení a odmítnutí testu po předchozím správním postihu za jeden z těchto skutků — nebo odst. 7, týkajícího se odmítnutí testu či nesplnění příkazu k vyšetření po účasti na dopravní nehodě. Podle odst. 8 se trest neukládá, pokud odmítnutí podle odst. 6 nebo 7 vyplývá z okolností mimo kontrolu osoby. Pokud nejsou naplněny znaky trestného činu, je třeba zvážit správní odpovědnost podle zákona o silničním provozu.

→ Řízení bez příslušného oprávnění nebo během zákazu: Čl. 343в odst. 1 vyžaduje řízení během výkonu zákazu po předchozím správním postihu za stejný skutek. Odst. 2 se týká opakovaného řízení bez příslušného oprávnění do jednoho roku od správního postihu.

→ Neregistrovaná motorová vozidla a registrační značky: mohou se použít samostatné trestné činy podle čl. 345; padělání, odstranění nebo poškození identifikačního čísla vozidla se posuzuje podle čl. 345a. Ne každá technická nesrovnalost představuje trestný čin.

→ Umožnění použití motorového vozidla řidiči bez oprávnění nebo po požití alkoholu či drog: zákaz obsahuje čl. 102 odst. 1 bod 1 zákona o silničním provozu se správními následky při splnění zákonných podmínek. Osoba poskytující vozidlo může nést trestní odpovědnost jen tehdy, pokud konkrétní jednání naplňuje znaky jiného použitelného trestného činu.

→ Nehody se zraněnými osobami: Čl. 342 a 343 se použijí, pokud jsou prokázány znaky dopravního trestného činu. U smrti nebo středně těžké či těžké újmy na zdraví způsobené z nedbalosti jinými účastníky provozu, včetně uživatelů nemotorových vozidel, je podle skutkových okolností třeba zkoumat také obecné trestné činy podle čl. 122 a 133.

O právní obhajobu je třeba požádat ihned, jak pro osobu, jejíž odpovědnost se vyšetřuje, tak pro poškozené. Použitelné znění trestního práva závisí na datu činu a pravidlu příznivějšího zákona podle čl. 2.

Právní základ: Čl. 2, 122, 133 a 342–345a trestního zákoníku; Čl. 102, 174 a 177 zákona o silničním provozu.

Působnost vojenských soudů upravuje čl. 396 trestního řádu s výjimkou trestných činů v působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce. Rozhodující je postavení osoby a zákonné podmínky, nikoli pouze označení trestného činu.

→ Vojáci a další kategorie výslovně stanovené v čl. 396 odst. 1; u vojáků čin nemusí být nezbytně spáchán při plnění vojenských povinností.

→ Záložníci vykonávající aktivní službu v dobrovolné záloze a osoby ve válečné službě podle čl. 396 odst. 1 bodu 4.

→ Civilní osoby působící na Ministerstvu obrany, v bulharských ozbrojených silách, strukturách podřízených ministru obrany nebo Národní ochranné službě za trestné činy spáchané při plnění nebo v souvislosti s jejich povinnostmi podle čl. 396 odst. 1 bodu 6.

→ Civilní osoby účastnící se trestného činu s osobami z kategorií uvedených v čl. 396 odst. 1 podle čl. 396 odst. 2.

Struktura / soudní stupně: 1. Vojenské oblastní státní zastupitelství a odpovídající vojenský soud v Sofii, Plovdivu nebo Slivenu. 2. Vojenské odvolací státní zastupitelství a Vojenský odvolací soud v Sofii. 3. Nejvyšší kasační soud.

Opatření k zajištění účasti: běžná opatření podle čl. 58 je třeba odlišit od zvláštních opatření podle čl. 401 pro osoby uvedené v čl. 396 odst. 1 bodě 4: přísný dohled v jednotce a zadržení v kasárnách nebo běžných zadržovacích zařízeních.

Právo na obhajobu vzniká ihned podle procesního postavení; při zadržení od omezení osobní svobody.

Právní základ: Čl. 396, 399, 401 a 405 trestního řádu.

• O právní pomoc je třeba požádat ihned. Je třeba zajistit plnou moc a vhodný bezpečný komunikační kanál.
• Ověřování a žádosti s pomocí advokáta: výkon práv na přístup, opravu nebo výmaz podle použitelných postupů pro SIS, INTERPOL/CCF a EUROPOL. Nejde o jediné vyhledání zahrnující všechny záznamy o hledaných osobách; přístup může být zákonně omezen. CCF dohlíží na údaje INTERPOLu a není trestním soudem. EUROPOL nevydává evropské zatýkací rozkazy.
• Červený oběžník INTERPOLu není mezinárodním zatýkacím rozkazem. Jeho následky a případné oprávnění zatknout závisí na použitelném právu. Absence ve veřejné databázi oběžníků neprokazuje, že osoba není hledána.
• Důvěrnost: informace klienta se zpracovávají a sdělují pouze v nezbytném rozsahu v souladu se zákonem a profesní mlčenlivostí. Právní pomoc nezahrnuje vyhýbání se spravedlnosti ani záruku zadržení informací, jejichž sdělení vyžaduje zákon.
• Právo nevypovídat a ochrana před sebeobviňováním: jejich rozsah závisí na procesním postavení. Před podáním vysvětlení nebo podpisem dokumentů požádejte o právní pomoc; zákonné povinnosti identifikace a účasti zůstávají použitelné.
• Důkazy podporující méně omezující opatření: adresa, rodinné a pracovní vazby, soudní rozhodnutí a lékařské záznamy.
• Cestování: získejte posouzení rizika shody se záznamem a zatčení podle použitelného postupu.
• Dobrovolné dostavení: zákonná ujednání a komunikace s příslušnými orgány prostřednictvím obhájce. Nelze slíbit nezatčení ani konkrétní opatření; všechny zákonně dostupné záruky vyžadují individuální posouzení.

Právní základ: INTERPOL — červené oběžníky; EUROPOL — právo na přístup.

Právo na obhajobu — ihned při zadržení. Důrazně se doporučuje zapojit dva advokáty: jednoho ve vykonávajícím státě, kde jste zadrženi, k řešení řízení a zajišťovacího opatření; druhého ve vydávajícím nebo žádajícím státě k řešení záruk, zásady speciality, promlčecích lhůt, dokumentů, záruk ohledně podmínek zadržení, řízení a zdraví, jednání a případného odvolání či změny EAW.

Pro transakce v Sofii 1000, Bulharsko; v regionu Střední Makedonie, Řecko; a v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, Francie, s cílem předcházet nekalým praktikám a podvodům s nemovitostmi.

Právní pomoc a poradenství při podání žádosti Ministerstvu vnitra o povolení ke zbrani a právní zastoupení při napadení odmítnutí vydat povolení nebo odejmutí existujícího povolení.