NEDOBROVOLNÉ UMÍSTĚNÍ A LÉČBA (ČL. 155–163 A 165 ZÁKONA O ZDRAVÍ)

1. Nedobrovolná ambulantní léčba.
2. Nedobrovolná ústavní léčba.

Právo na obhajobu — ihned od prvního státního úkonu zasahujícího do práv nebo omezujícího svobodu pohybu, včetně dočasného umístění podle čl. 154 zákona o zdraví; v každém případě nejpozději při návrhu státního zástupce nebo prvním předvolání podle čl. 157–158 zákona o zdraví.