SVĚDEK

Svědek se musí dostavit při řádném předvolání a pravdivě vypovídat, pokud zákon nedovoluje odmítnutí. Mezi hlavní práva patří:

• Odmítnout výpověď za okolností stanovených v čl. 119 a odmítnout odpověď na otázky, které by mohly trestně usvědčovat svědka nebo příbuzné uvedené v čl. 121 odst. 1 trestního řádu. Každý svědek nemá bezpodmínečné právo odmítnout veškerou výpověď.
• Účastnit se výslechu s advokátem a radit se s ním podle čl. 122 odst. 2. Nepřítomnost advokáta bez řádného důvodu nebrání výslechu.
• Používat vlastní poznámky o číslech, datech a jiných informacích relevantních pro výpověď; získat náhradu za ztracený pracovní den a úhradu výdajů; a žádat zrušení úkonů porušujících práva a oprávněné zájmy svědka podle čl. 122 odst. 1.
• Být vyslechnut v místě pobytu, pokud nemoc nebo postižení brání dostavení, podle čl. 120 odst. 2. Výslech na soudní dožádání nebo videopřenosem není bezpodmínečnou možností závislou jen na vůli svědka.
• Získat ochranná opatření při dostatečných důvodech pro zjištění skutečného nebezpečí, na žádost svědka nebo s jeho souhlasem, podle čl. 123; a využívat zákonné prostředky nápravy proti opatřením zasahujícím svědka.

O právní pomoc lze požádat již při obdržení předvolání. Použitelná práva a případné dovolené odmítnutí výpovědi závisí na procesním postavení osoby a konkrétní otázce.

Právní základ: Čl. 119–123 trestního řádu.

Začne-li svědek při výslechu vypovídat proti sobě, musí orgán výslech zastavit a vysvětlit práva podle čl. 139 odst. 7. Další záruky zahrnují přístup k obhájci, právní pomoc a tlumočení při splnění příslušných podmínek; odpovídající pravidla platí pro konfrontace podle čl. 143 odst. 6–10.

Právní základ: Čl. 139 odst. 7–11 a čl. 143 odst. 6–10 trestního řádu.